Neděláš nic

Žiju tady dlouho, už pětatřicet let
Sám bych si to nevybral , ale neznám jinej svět
Jak naivní jsme byli, že teď už bude líp
Co můžem dělat, když se národ nepoučí z chyb

Už je to dvacet roků a možná ještě víc
Divně se to otočilo – nenaděláš nic
Už nejsi, co jsi bejval, a nejspíš ani já
Pěkně s náma zatočila doba mizerná

Věřili jsme tomu a chtěli jsme to moc
Pak nám emigranti přispěchali na pomoc
Se sanitama lásky a konvojema lží
A lichváři si rozdělili české království

Už je to dvacet roků a možná ještě víc
Pěkně nás to rozhodilo – nenaděláš nic
Už nejsi, co jsi bejval, a nejspíš ani já
Na prášky nás rozemlela doba mizerná

Pod očima kruhy a vrásky na čele
Jeden mlčí, druhý to zas řeší výstřelem
A zas to na nás padá – ty otázky a zlost
Byla to zrada, nebo vlastní neschopnost ?

Už je to dvacet roků a možná ještě víc
Pěkně nás to rozesralo – nenaděláš nic
Už nejsi, co jsi bejval, a nejspíš ani já
Do konzerv nás rozkrájela doba mizerná