Jako na strunách

Jako na strunách

Jako na strunách, když píseň přichází,
na louce na stráních, když se vítr prohání.
Jako na pouštích, když se písek rozpálí,
na oknech, na kytkách, když prach někdo rozhází.

Jako v korunách, kde ptáci dávno nebydlí,
do chrámů bez věží, do hospod bez židlí.
Teď chodíš ty sám a vrážíš do lidí,
a chtěls jim to říct, nikdo tě neslyší.

Můžou jít dál, když zvonek zvoní u dveří.
Pak najdou tak snadnou.
Adresu mou, co teď chodí krajinou.
Co potom s láskou, s černou páskou.

Plnej je sál, jen tobě lidi nestačí,
musíš jít dál, strach s každým zacvičí.
Komu zahrají, když lék si s vínem zatančí,
a prosbu poslední snad někdo vyslyší.