Pianovka (Sonata)

1. pro tvůj pohled není tam
kde i dojít není kam
tvoji zpověď odmítám
rostou mi křídla, odlítám
tisíce jmen co ve mně zápasí
tisíce písmen, vždyť takový jsem
noc a růže motýlí svlékneme se na chvíli
tma nám těla nabílí
bílé rakve postelí, vrátíme se dospělí
až se luna...
2. v přítmí oblek si oblékám
nahý jsem pod kůží sám
pichlavé růže dotek objímám
žiju s ní a odříkám
tisíce jmen, co ve mně zápasí
tisíce písmen, vždyť takový jsem
noc a růže motýlí, svlékneme se na chvíli
tma nám těla nabílí
bílé rakve postelí, vrátíme se dospělí
až se luna... rozsvítí
noc a růže motýlí, svlékneme se na chvíli
tma nám těla nabílí
jednou, dvakrát, potřetí, motýl něhy odletí
růže hodíš do smetí