Vesmírná pouť

Dýchá, píchá, vnímá, vítá.
Cítí, svítí, poutá, doufá.

Mé tělo (mé tělo),
mé tělo.
Mé tělo (mé tělo),
mé tělo.

Už mé tělo vesmírem kráčí.
A Bůh za mou duší zrak svůj otáčí.
Vzlétám, letím, stoupám, plachtím.
Vznáším se od plenek ke hvězdám.
Kroužím si kolem v planetách.
Pátou dimenzí se právě řítím.
Vnímám každý atom svého bytí.
Ó, vidění je nade mnou.
Můj svět je škálou barevnou.

Černá, žlutá, hnědomodrá, svítivá.
Nádherná, pálivá, bílá, bílá, bílá.

Hvězdný prach nám zakrývá
pouť vesmírnou.
Pouze tvoje něžná tvář
prosvítá tmou.
Kdo si to troufá,
ničit tvou krásu.
Kdo si to troufá,
ničit tvou krásu.

Ženou nás do válek,
prý bránit mír.
Jedy zamořujou,
nám svědomí.
Času málo,
znovu začít se dívat.
Času málo,
znovu začít se dívat.

Vesmírná pouť oči otevírá,
nádheru nám přece
nemůžou brát.
Nebuďme slepí,
nebuďme slepí.
Jestli vesmírem,
dál chceme plout.
Plout, plout, plout.