Drahý můj

Drahý můj, jak se ti stydím psát,
jak ti říct, že mě máš zbytečně rád.
Moje láska umírá, už ji víc neopatruj,
tak ti naposledy říkám: Drahý můj.

Včera v poledne skončila bitva,
přišel ke mně pošťák a podával mi dopis.
Byl jsem šťasten, jak v té chvíli může být šťasten muž,
daleko od svých, daleko od domova.
Otevřel jsem tvůj dopis a začínal tak hezky,
dvěma slovy: Drahý můj.

Vtom odkudsi přilétla kulka,
jak už to v bitvách bývá.
Byla to náhoda nebo osud, kdo ví.
Odcházelo se mi hezky z tohohle světa,
protože jsem měl v rukou tvůj dopis,
který začínal tak hezky: Drahý můj.