Samota (Kapitán)

1) Do tváře čas ti hlubokou hrázdu samotou vyrejval,
tělo je rozeschlej prám, když pluješ stále jen sám,
co je ti platný, že jsi kapitán.
Do zrzavejch strun svýho benja dávno jsem nezahrál,
že jsem byl stále jen sám, v srdci mám nejeden šrám,
život je tvrdej, i když jsi kapitán.

R : A tak tu zůstaneš sám, nikdo ti nepoví,
jak máš žít, abys byl milován,
a tak tu zůstaneš sám a koláč medový
za tebe sní kapitán Korkorán.

2) Na tváři mech mám z dalekejch cest, tam do hor a údolí,
z košile mám jenom cár, ze smečky zbylo psů pár,
co bude dál, mi nikdo nepoví.
V kapse mám prach odřenej z mincí, který jsem prodělal,
já jenom samotu znám, tak sakra co dělat mám,
abych měl jednou na pořádnej flám.

R :