Vadí, Nevadí

Byt voněl krásně purpurou,
šla jedna deska za druhou
koktejl, jen z mejch ploužáků
který mám rád a jdou pořád hrát.

Ve světle který pohladí,
hráli jsme vadí, nevadí
a žár i stud ve tvářích
horko jen plát, jak dál se mám ptát.

Další fant, do banku vkládám nedávám ho rád,
prohrávám, za chvíli vzdávám kdekdo může hrát - jen dál.
Tam hráli jsme každej o svůj fant
a svět se nám velkej zdál,
odvahu chtít, měl málo kdo z nás.

Další fant, do banku vkládám nedávám ho rád,
prohrávám, za chvíli vzdávám kdekdo může hrát