Proč musíte ubližovat

Celý měsíc jenom vzpomínám, už je to dávno
ve spánku si s tebou povídal o všem co mě napadlo
Objímám tě a líbám- ve snu to jde snadno
Když se na tebe podívám, je to jako zrcadlo
Promiń, že to říkám, ale něco mi upadlo do temné tmy,
Zvykám si na brek a umyvadlo
Kapesníky v rukách vídám často a pohled na dno
Už ty dny nezívám, klouby jsou jak lupadlo
Všichni říkají, že přebývám, drží v ruce lapadlo
Na tomhle světě nepřežívám, jako hnízdo které spadlo
Pořád ale běžím dál i přez zlo, které vládlo
Na zádech jemné peří mám ,i přez to že se kradlo
Přikrývá mě bílá peřina a zkrvavěné prádlo
Souhlasí velká většina- mé srdce to nezvládlo
Zavírá se mi pěšina, ztratil jsem druhé pádlo
Uprostřed silnice ležím a nic se mi nezdálo

Proč jste mi vzali úplně vše, když jsem nic neměl
Hodili jste to jen tak do koše, abych na vše zapomněl, abych navždy odešel
A už nic neviděl
Proč jste mi vzali celý svět, když jsem ho neměl
Hodili jste ho jen tak do koše, abych naň ho zapomněl, abych navždy odešel
A už ho neviděl