Co se má stát to se stane

Jednou, když padala noc
na jejich těla odkrytá,
někdo se kouknout byl
a všechny šaty jim vzal.

Když se pak probudili
v hotelu z chvojí zeleném,
do noci svítili,
Měsíc je neoblíkal.

Víš, co se má stát, to se stane,
z ráje déšť je ven hnal,
to víš, nečetli osudy z dlaně,
zázrak se nekonal.

Ulice ožily hned,
když se tam vedli bez šatů,
kleteb a návrhů,
že bys je nespočítal.

Zákon na ochranu všech,
jak srnky plachých milenců
neplatí dávno už,
uličkou hanby jdem dál.

Víš, co se má stát, to se stane...