Když jsem vařil kubu

Když jsem vařil kubu, kubu, kubu, kubu,
spálil jsem hubu, hubu, hubu, hubu.
Čuměl jsem do trouby, trouby, trouby, trouby,
jestli už jsou houby měkký.

Měkká nebyly, bóže.
Fiknul jsem se přitom nóžem.
Fiknul jsem se do jazyku,
to jsem ale vosel.
Čumět furt do trouby
jako vejr jsem musel.

Když jsem smažil rybu, rybu, rybu, rybu,
udělal jsem chybu, chybu, chybu, chybu.
Nedal jsem tam máslo, máslo, máslo, máslo,
ryba byla jako antracit.

To jsem ale kuchař, moula.
Co teď budu v hubě žmoulat.
Vyhrabu se na půdičku,
mám pytlík křížaly.
Jestli mi je za tu dobu myši nesežraly.

Když jsem vařil kafe, kafe, kafe, kafe,
žena na mě blafe, blafe, blafe, blafe.
Že ho nemá ráda, ráda, ráda, ráda,
tak jsem praštil s konvicí o zem.

To je teda ale síla.
Co ta ženská způsobila.
Našel jsem si flašku rumu,
zpil se do němoty.
Že nepudu zejtra asi ani do roboty.