Texty písní Yvonne Catterfeld Als Unser Hass Noch Liebe War

Als Unser Hass Noch Liebe War

Zobrazit překlad písně ›

Skrýt překlad písně ›

Alles liegt in Trümern
Ein Königreich zerstört
Und niemand ist geblieben
Der meine Tränen hört
Es führen keine Wege zurück in diese Zeit
Denn jeder Schritt in deine Richtung
Ist ein Schritt zu weit

Und ich sehe einen Spiegel
Und in dem seh ich ein Gesicht
Doch ich kann mich kaum erkennen
Und frag mich, bin das wirklich ich!?
Denn der Mensch in diesem Spiegel
Ist nicht mehr so wie er mal war
Ist nicht mehr so, wie ich ihn sah
Als unser Hass noch Liebe war

Die Liebe ist erfroren
Begraben unter Eis
Dafür dass wir uns liebten
Nur noch der Hass beweißt
Wir haben keine Zeugen für die Vergangenheit
Denn außer uns weiß niemand von dieser Einsamkeit

Und ich sehe einen Spiegel
Und in dem seh ich ein Gesicht
Doch ich kann mich kaum erkennen
Und frag mich, bin das wirklich ich!?
Denn der Mensch in diesem Spiegel
Ist nicht mehr so wie er mal war
Ist nicht mehr so, wie ich ihn sah
Als unser Hass noch Liebe war

Dieser Mensch war eine Sonne
Dieser Nebel freies Land
Diese Asche weißer Schnee
Jeder Zweifel unbekannt
Dieser Kerker mein zu Hause
Diese Finsternis an Licht
Dieses Gitter war ein Fenster
Und diese Narben gab es nicht

Und ich sehe einen Spiegel
Und in dem seh ich ein Gesicht
Doch ich kann mich kaum erkennen
Und frag mich, bin das wirklich ich!?
Denn der Mensch in diesem Spiegel
Ist nicht mehr so wie er mal war
Ist nicht mehr so, wie ich ihn sah
Als unser Hass noch Liebe war...
Vše leží v troskách
Zničené království
A nezůstal nikdo
Kdo by slyšel mé slzy
Nevedou žádné cesty zpět do té doby
Neboť každý krok tvým směrem
Je krok příliš daleko

A já vidím zrcadlo
A v něm obličej
Ale nemůžu se skoro poznat
A ptám se, jsem to opravdu já?!
Neboť člověk v tomhle zrcadle
Už není, jakým býval
Už není takovým, jakého jsem ho viděla
Když naše nenávist byla ještě láskou

Láska zamrzla
Je pohřbená pod ledem
Avšak že jsme se milovali
Už jen nenávist se projevila
Nemáme žádné svědky pro minulost
Neboť kromě nás nikdo nevěděl o téhle samotě

A já vidím zrcadlo
A v něm obličej
Ale nemůžu se skoro poznat
A ptám se, jsem to opravdu já?!
Neboť člověk v tomhle zrcadle
Už není, jakým býval
Už není takovým, jakého jsem ho viděla
Když naše nenávist byla ještě láskou

Tenhle člověk býval slunce
Tahle mlha širou krajinou
Tenhle popel bělejší sněhu
Každý pochybnost neznámá
Tohle vězení bývalo mým domovem
Tahle temnota světlem
Tahle mříž byla oknem
A tyhle jizvy nebyly

A já vidím zrcadlo
A v něm obličej
Ale nemůžu se skoro poznat
A ptám se, jsem to opravdu já?!
Neboť člověk v tomhle zrcadle
Už není, jakým býval
Už není takovým, jakého jsem ho viděla
Když naše nenávist byla ještě láskou…
Interpreti podle abecedy Písničky podle abecedy