No thank you

Přeplněná před bílou tabuli
Voně naškrábávám naše přání
I když je po škole, ozvěna zvonku je slyšet až do západu slunce

Nemůžeme překonat sílu snění, zpívejme, zpívej trochu víc hlasitěji a hlasitěji a hlasitěji
S nadějí na tvých rtech
Slova, kousky nás, jdou na svobodu
Staň se světlem nepotřebují vzpomínky
Protože jsem silně, hluboce v lásce
Být zaplavena s pamětí je sladké, být dospělou je
luxus

A přesto ... Chci se trochu zdržet
mé srdce mě táhne
Zdá se, že pláču jen, když jsem sama
když jsem s každým, bolest a potěšení
Držte se podle mého nekonečně se ozývajícího hlasu, je to létání, navždy a nikdy letíme do dálky
Nelze čekat na odpočítávání, naše ambice jezdí na vlně
Když je porazím budeme mít naše křídla
Staň se platinum nepotřebují sliby
Protože nyní je pouze čas na život
Chtít sliby je naivní, dětská křehkost
Tak dávno ... Vystudovala jsem si jistá, že uslyší všude, navždy
I když ani nepotřebuješ celou věčnost, nějak
to nebledne
Pojďme zpívat naše písně, i když naše hlasy jsou čím dál tím víc slabší a slabší a slabší
Naše rty zpívají ten moment
S vlastní mapy na stejné trase je naše pouto
Měli jsme být nešťastné NEděkujeme! Nepotřebuji vzpomínky
Protože jsem silně, hluboce v lásce
Být zaplavena s pamětí je sladké, být dospělou je
luxus
A přesto ... Chci se trochu zdržet