Století válek

Začíná málem století válek a já se tě ptám
natolik stálá proč by ses bála já jsem hradní pán
pohleď mám kočár a z brokátu plášť co jen si vysníš tak do rána máš
tak pojď a můžem víno pít do rána dost ho tu mám

Nařídím krejčím cizím i zdejším jak šaty maj šít
jak svatebním šatem tě ozdobím zlatem a stačí jen chtít
v truhlicích klenoty obrazy mám ve stájích koně a přece jsem sám
tak pojď a můžeš kolik chceš zlaťáků mít

A stejně si myslím že lásko na tebe
nemám nemám než stačím tě prohlídnout oči mi vyškrábeš
nemám nemám nemám jak zdá se klíče k tvý kráse
nemám nemám na světě není dost bohatství pro tebe
nemám nemám nemá to význam tak se ti přiznám že nemám

Jak dáš vale šatům snad vydám se katům a všeho se vzdám
snad dám pokyn kočím ať odvezou z očí mě tam kde to znám
kde není zákon a kde není řád kde šperky se nenosí kde není hlad
já zapomněl málem století válek je marně se ptám