Když jsem šel z Hradišťa

1. Když jsem šel z Hradišťa z požehnání
potkal jsem děvčicu z nenadání
Potkala mě, neznala mě,
červené jablúčko dávala mně.

2. Že jsem byl šohajek nerozumný,
vzal jsem si jablúčko z ručky její.
Jak jsem jedl, tak jsem zbledl:
Už ťa dom, děvčico, nepovedu.

3. Neber si, synečku, co kdo dává.
Z takových jablúček bolí hlava.
Hlava bolí, srdce svírá:
Všecko, cos miloval, konec mívá.