Spokojenej kmet

Zase pocit mám, jako bych snad dostal ránu,
sotva jsem vstal, jak idiot po dlouhým flámu.
Dde jsem se vzal, každej se tváří jako v ráji,
v obličejích stín, asi nevěděj že jsou v háji.

Já říkám vážení čím dál víc zdá se mi,
všechno kolem ujetý.
Mám silný tušení, že jsem k vám na zemi,
spadnul z jiný planety.
Já vím.

Lítaj vám z huby ňáký divný slova cizí,
všechno se točí, na to IQ sotva stačí.
Nemůžu umět mluvit touhle děsnou řeč,
táhněte někam, váš svět mi prostě nesedí.

Já říkám vážení čím dál víc zdá se mi,
všechno kolem ujetý.
Mám silný tušení, že jsem k vám na zemi,
spadnul z jiný planety.
Já vím.

Než naučim se řeč toho pitomýho stupidního kmene,
bude mi sto let a pak snad budu in zaručeně
spokojenej kmet toho pitomýho pozemskýho kmene
tak to budu já, já já já já já

Já říkám vážení čím dál víc zdá se mi,
všechno kolem ujetý.
Mám silný tušení, že jsem k vám na zemi,
spadnul z jiný planety.
Já vím.

Já říkám vážení čím dál víc zdá se mi,
všechno kolem ujetý.
Mám silný tušení, že jsem k vám na zemi,
spadnul z jiný planety.
Já vím.