Štítek Reklama

Texty písní Equilibrium Sagas Des Sängers Fluch

Des Sängers Fluch

Zobrazit překlad písně ›

Skrýt překlad písně ›

Düster die Zeiten, geknechtet das Land,
Zu dienen und fügen die Menschen gebannt.
Kein Vogel, kein Lachen I'm Flur widerhallt,
Die Tage so düster, die Nächte so kalt.

Und so zogen die Jahre dahin,
Gingen nieder - ohne Sinn.
Schwere Seiten der Geschichte Buch,
Erzählen bis heute von des Sängers Fluch.

"Zeig mir zu spielen, lehr mich deine Kunst",
So sprach einst ein Knabe aus tiefer Inbrunst.
Der Alte mit Harfe, der Junge mit Sang.
Sie spielten die Lieder, so reich war ihr Klang.

Und so zogen die Lieder ins Land.
Ein Gefühl so... unbekannt.
Doch schwer sind die Seiten der Geschichte Buch,
Und 'zählen bis heute von des Sängers Fluch.

Und so galt es zu spielen vor eisigem Thron.
Der Tod sei die Strafe, das Leben sei Lohn.
"So spielt nur ihr beiden und spielet bloß gut,
Sonst mach ich mir Freude und wate durch Blut".

Da schlug er die Saiten so voll wie noch nie,
Da klangen die Stimmen zu herrlichem Lied,
Es tönte und brauste der beiden Gesang,
Und zog alle Seelen I'm Saale in Bann.

So wagten sie spielen vor eisigem Thron
Der Tod wär die Strafe, das Leben wär Lohn.
Doch schwer sind die Seiten der Geschichte Buch,
Und schwerlich ertragen sie des Sängers Fluch.

Zornig führt nieder der eifersüchtig' Stahl,
Streckt vorm Throne nieder, den Jung' in bitt'rer Qual.
Der Alte trägt den Toten zur Türe, weit hinaus.
Doch bleibt vorm letzen Tore nochmal stehen und ruft aus:

"Weh dir, du Mörder, du Fluch des Sängertums!
Fahr nieder zu Boden, ersauf in deinem Blut!
Vergessen dein Name, dein Leib zu Staub verbrannt,
Gestürzt deine Hallen, dein Reich überrannt!"

Der Alte hats gerufen, ein jeder hats gehört,
Die Mauern gingen nieder, die Hallen sind zerstört.
Des Thrones einstig Namen, ihn kennt bis heut kein Buch,
Nur eins fällt schwere Seiten: es ist des Sängers Fluch!
Temné časy, zotročená země,
očarovaná lidmi, aby se jim podrobila a sloužila.
Žádný pták, ani smích se neozývá v síni,
dny tak temné, noci tak studené.

A tak šly roky dál a dál,
čím dál horší - beze smyslu.
Těžké stránky knihy minulosti,
dodnes vyprávějí o bardově kletbě.

"Ukaž mi jak se hraje, uč mě tvé umění",
řekl kdysi horoucně jeden hoch.
Stařec s harfou, mladík zpěvem.
Zpívali písně, jak skvělý byl jejich tón.

A tak táhly písně zemí.
Pocit tak... neznámý.
Ale těžké jsou stránky knihy minulosti,
a dodnes vypráví o bardově kletbě.

A tak mělo cenu, aby hráli před ledovým trůnem.
Smrti, buď trestem, živote, buď odměnou.
"Tak jen hrajte vy dva a hrajte dobře,
jinak si udělám radost a budu se brodit krví".

A tak brnkal na struny jako nikdy předtím,
a hlasy zpívaly překrásnou píseň,
oba hlasy se ozývaly a šuměly,
a jako kouzlem přitahovaly všechny duše v sále.

Tak riskovali a hráli před ledovým trůnem
smrt by byla trestem a život by byl odměnou.
Ale strany knihy minulosti jsou těžké,
a těžce snáší bardovu kletbu.

Rozzuřeně máchl dýkou,
v hořkém utrpení srazil chlapce na zem před trůn.
Stařec ho odnesl mrtvého ke dveřím, daleko odtamtud.
Ale před poslední bránou zůstal stát a zvolal:

"Běda ti, ty vrahu, ty kletbo bardů!
Padni na zem, utop se ve vlastní krvi!
Zapomeň své jméno, nechť tvé tělo shoří na popel,
nechť jsou tvé síně svrženy a tvá říše překonána!"

Stařec volal, každý to slyšel,
zdi se zbořily, síně se zničily.
Dřívější jméno trůnu dnes nezná žádná kniha,
jen jedna věc připadá těžkým stránkám: je to bardova kletba!
Interpreti podle abecedy Písničky podle abecedy
Youradio

Začni poslouchat, co tě baví

Štítek Reklama