Pochod tupých ovcí

Je teplo a je hezky, kdo by to byl řek
a louka krásně voní, směje se celej svět.
Je léto oknem svítí krásný žlutý slunce do jatek.
Malý bílý ovečky tu čeká nevšední zážitek.

Tupý ovce jdou na porážku.
Tupý ovce jdou na porážku.
Tupý ovce na porážku jdou.
a zpívají si píseň svou...

Ovce učily se, kterou trávu nežrat a kterou zase žrát.
Naučily se hodným lidem věřit, zlých vlků se bát.
Když vlk se kolem potlouká, že hospodář ho zabije a sní.
Co bude jíst až vlci dojdou, na to ovečky nemyslí.

Tupý ovce jdou na porážku.
Tupý ovce jdou na porážku.
Tupý ovce na porážku jdou.
a zpívají si píseň svou...

Tak tvoří se jich dlouhá fronta, na ty vpředu mají trochu vztek.
Že poznaj dřív to tajemství, co ukrývá se ve studených zdech.
A když pak na ně dojde řada, vesele vbíhají do dveří.
Tomu, co se v kraji šeptá, ani jedna z ovcí nevěří.

Tupý ovce jdou na porážku.
Tupý ovce jdou na porážku.
Tupý ovce na porážku jdou.
a zpívají si píseň svou...
Pohádky však končí dobře a tak každý malý dítě ví,
že hospodář je vlastně dobrák, jenom má trochu rád skopový.
A starý ovce mladým, před tím, než usnou, tiše vypráví,
Že na jatkách se všechny maj tak dobře, že už zpátky nechtějí.

Tupý ovce jdou na porážku.
Tupý ovce jdou na porážku.
Tupý ovce na porážku jdou.
a zpívají si píseň svou...

Béééé bééé béé bé bééééé bééééééáargh.....