Pravda o duze

To, že jste zvědaví tak tuze
Dnes čistého vám naliji
Jak vlastně lidstvo přišlo k duze
No a já ke své Marii

Já seděl u okna
Ostřil dalekohled
Díky ti Marie
Díky za ten pohled

Marie vzala si sklenku mléka
Na tři doušky ho vypila
Pak na louce se z trička svlékla
A přivábila motýla

Já seděl u okna
Ostřil dalekohled
Díky ti Marie
Díky za ten pohled

Motýl jí used na rameno
A potom slétl ještě níž
Bůh když to viděl řekl Ženo
Ty už mě zase pokoušíš

Já seděl u okna
Ostřil dalekohled
Díky ti Marie
Díky za ten pohled

Pak rozplakal se samou touhou
A stvořil duhu ze svých slz
Je barevná jak motýl s loukou
A oblá jako její prs

Já seděl u okna
Ostřil dalekohled
Díky ti Marie
Díky za ten pohled