Sayonara wa Mirai no Hajimari

Sbohem je začátek budoucnosti

Při otevřené noční obloze
se jasně třpytí hvězdy

Žil jsem v temnotě,
jako pronikavý sen v mé mysli

Nezapomenu
na tebe, skrze něhož se toto uzavřené srdce již otevřelo

Dnešní sbohem je začátek budoucnosti
I když jsme teď přijmuli každý vlastní cestu
Dojdeme na stejné místo ...

I v případě že na sebe narazíme,
nazveme to zázrakem.

Můžeme být hrdí na všechny dny,
kdy jsme spolu běželi.

Půjdu pěšky.
Vezmeme-li nevadnoucí hvězdu tohoto srdce

Jistě na rozloučenou není doba
Kdybych šel dál, lezl bych na vrch věčnosti
Sejdeme se ještě jednou...

Dnešní sbohem je začátek budoucnosti
Pokud v mé mysli, budu vedle tebe

Jistě na rozloučenou není doba
I když jsme teď přijmuli každý vlastní cestu
Dojdeme na stejné místo

Tohle je takové sbohem, je začátkem všeho
Protože každý, každý je uprostřed cesty

Tohle je takové sbohem, na které není doba
Kdybych šel dál, lezl bych na vrch věčnosti
Jednoho dne se potkáme ...