Portrét slepé dívky

Bez vyzvání vchází do tvých snů,
citům pouta zpřetrhá,
nekonečně dlouhý příběh začíná.

Voskovou má barvu její tvář,
oči tmou jsou zakleté,
smyslnost těch rtů kdosi dávno ochutnal.

Ref:
Jak kamenná růže spí,
staletý jí zdá se sen.
Křídel andělů snad hvězd se dotýká,
vzlétá k slunci blíž.

Smyslnost a krásu do ní vdých,
letmý úsměv na lících
tahem štětce dávný malíř zachytil.

Podivný, jen trochu nevšední
portrét dívky se ti zdá,
slepá krása čarovně z ní vyčnívá

Ref:
Jak kamenná růže spí,
staletý jí zdá se sen.
Křídel andělů snad hvězd se dotýká,
vzlétá k slunci blíž.

♪ ♫ ♪ ♫ ♪ ♫ ♪ ♫ ♪ ♫

Ref:
Jak kamenná růže spí,
staletý jí zdá se sen.
Křídel andělů snad hvězd se dotýká,
vzlétá k slunci blíž.