DESET KROKŮ ZPĚT

DESET KROKŮ ZPĚT

Mrazivým zimním večerem jdeš smrti vstříc,
růženec ve své dlani svíráš.
Máš v sobě tolik vět a nestačíš je říct,
mráz ústa zkřehlá uzavírá.


Proč jiní chtějí mít co Tobě náleží,
proč sypou sůl do ran co pálí.
Rozetni uzel pomluv, špíny, zrad a lží,
odvahu tu Bůh prý chválí.


Muškety nabité je cítit střelný prach,
kdo z vás dvou teď bude mít vlastní krev na rukách...


Deset kroků zpět a výstřel, první jsi vypálil,
bohužel jsi minul cíl.. Deset kroků zpět a výstřel, soupeř se nezmýlil,
chladnokrevně zamířil - ty na kolena padáš,
ty na kolena padáš.


Kočár se řítí městem, silně krvácíš,
příchozí lékař hlavu sklání.
Není šance ránu zhojit a Ty to víš,
tiše šeptáš poslední přání.


V královských komnatách bolestí usínáš,
chtěl jsi lásce život dát, teď pro ni umíráš...

Deset kroků zpět a výstřel, první jsi vypálil,
bohužel jsi minul cíl..
Deset kroků zpět a výstřel, soupeř se nezmýlil,
chladnokrevně zamířil..


Deset kroků zpět a výstřel, první jsi vypálil,
bohužel jsi minul cíl..
Deset kroků zpět a výstřel, soupeř se nezmýlil,
chladnokrevně zamířil.. ty na kolena padáš,
ty na kolena padáš.