Paní Smrt

Je čas zvoní umíráček dáma se z křesla zvedá
za oknem objeví se její tvář věčně bledá.
Děs přivádí dech studený
půdu ztrácíš a s ní vědomí.

Dech beroucí výraz co žádná maska není
největší síla v momentě překvapení.
Smutek a žal vede bolestí
spolehlivost je jí předností.

Na věky mrtvá a nehostinná, jedno velké tajemství.
Jsem paní Smrt a ta ti napovídá, napovídá.

Neusínej, padnou na hrob kameny.
Neusínej, padnou na hrob kameny.

Smír a poprava
smír a poprava
smír a poprava.

Mrazení v zádech děj před očima plyne
vše co je živé jednou bez vyjímek hyne.
Cílené máchnutí letí vzduchem
protíná nešťastného levým uchem.

Zvedá se vítr nebožtík na márách leží
pak náhle ztichl tuším, oč tady běží.
Oheň vystřídal v těle chladný stín
sivé vlasy, sivé vlasy jako z pavučin.

Neusínej, padnou na hrob kameny.
Neusínej, padnou na hrob kameny.