Muž, který se podobá odvrácené straně měsíce

Palbou neonů
na křižovatkách z chrómu,
prodírá se muž, jeden z tisíce,
bezradný z těch citadel,
lávy pulzujících těl,
tvář má podobnou
odvrácené straně,
straně Měsíce.

Jak dítě veliké
dotýká se centrál,
snů bauxitových
a vypolstrovaných,
úžas před ním,
úžas v něm,
sám v tom městě cizincem
sám se podobá
odvrácené straně,
straně Měsíce.

Jen v pavučinách cest
a plastiku a domů,
ta gravitační pěst
ho náhle uchopí,
teď neví kam ulehnout,
kde konečně si vydechnout,
sám se podobá
odvrácené straně,
straně Měsíce.

Zámky nehlučné
se neotevřou před ním,
jen zdvořilý škleb,
jenž předá monitor,
a za tykadly alarmů
a bezpečnostních systémů
se svým poselstvím
přešlapuje strkán
v loužích parfémů.
Přešlapuje strkán,
v loužích parfémů.
Přešlapuje strkán,
v loužích parfémů.
Přešlapuje strkán,
v loužích parfémů.
Přešlapuje strkán,
v loužích parfémů.
Přešlapuje strkán,
v loužích parfémů.