Návrat

Návrat z hlubin dálek, z galaxií hvězd,
závrať z lesních pasek v plném slunci snést.
Návrat z cestné dráhy, které chyběl čas,
závrať mít jen z vlastní váhy, všechno v jeden ráz.

Tenhle pocit poznat smí,
jen ten kdo se odváží.
Vždyť kdo z nás má tolik sil
zvolit vesmír za svůj cíl?
Kdo z nás?

Návrat z modrých lánů, hořkých jako sůl,
v těch brázdách z porcelánu, které vítr vzdul.
Návrat jedné z lodí na kterou se skryl
kluk co poznal, jak to chodí když palubu myl.

Tenhle pocit poznat smí,
jen ten kdo se odváží.
Vždyť kdo z nás má tolik sil
zvolit obzor za svůj cíl?

Návrat k pevné zemi zdá se snadný všem
jen vrásky a ůsměv němý svědčí o tom zlém.
Návrat všechno změní, zpátky nelze vzít
dlouhá léta osamění, svázat prasklou niť.

Tenhle pocit provází,
toho kdo se odvážil.
a sám sebe v duchu ptal:
Kdo by o můj návrat stál?
Kdo z vás?