Texty písní La Dispute Somewhere At The Bottom Of The River Between Vega And Altair Fall Down, Never Get Back Up Again

Fall Down, Never Get Back Up Again

Zobrazit překlad písně ›

Skrýt překlad písně ›

Out where the stones lay like bones by the ocean
Out where the waves crash contempt on the land
Someone was trembling for fear of the tempest
Somebody silently reached for their hand
Said, understand that if you're cold I'll keep you warm
And besides, there's so much beauty in a storm
So come down with me to the shore
And what's more, I adore you
So tell me, what is there to fear
You think some seraph up above is trying to rob us of our love
Because the sky's not clear
My dear, you know there's not
Now listen to the rain upon the rooftop
But the wind picked up

Out where the stones stand up like thrones beside the ocean
Out where the waves make a grave of the sea
The lovers struggled in the middle of the tempest
And water angrily crawled up onto the beach
Said, hold my hand and stay with me
We'll be released
But the tide clung like an anchor to her feet
And though he tried to make the water line recede
It pulled her out into the sea
He could not break apart the waves to bring her safely back in
He watched her hand break through the surface once
Then disappear again
Forever wait inside the sea for my, my dear
I hear you
You speak in every curling wave
And sing in every violent breeze
Someday not far away from here
My dear, I swear I'll see you
And we will hear the seraphs cry
For they will still envy you and I
How they envied you and I
How they envied you and I
How they envied you and I
Tam, kde kameny jak kosti leží u oceánu,
tam, kde vlny pohrdavě naráží na pobřeží,
se kdosi chvěl strachy z bouře.
Někdo se tiše natáhl pro její ruku,
řekl, "Pochop, že až ti bude zima, zahřeju tě
a co víc, v bouři je tolik krásy.
Tak pojď se mnou na pobřeží
a co víc, zbožňuju tě.
Tak mi řekni, čeho se bát?!
Myslíš si, že nějaký anděl tam nahoře se nás snaží okrást o lásku,
protože obloha je zatažená.
Má milá, víš, že to tak není.
Teď poslouchej, jak déšť bubnuje do střechy."
Ale zvedl se vítr.

Tam, kde kameny jak trůny stojí u oceánu,
tam, kde vlny pohřbívají moře,
milenci bojovali s bouří
a voda se zlostně šplhala po plážovém písku.
Řekl, "Drž mě za ruku a zůstaň se mnou,
budeme volní."
Ale příliv se jako kotva zachytil jejích kotníků
a i přes všechno jeho snažení snížit hladinu
ji to vtáhlo do moře.
Nemohl jen tak rozlámat vlny a přinést ji zpátky do bezpečí,
jen sledoval její ruku, jak se vynořila nad hladinu
a potom zase zmizela.
Má milá, nepřestávej na mě v tom moři čekat,
slyším tě,
každá vlnka promlouvá tvým hlasem,
a silný vítr zní jako tvůj zpěv.
Jednou, ne příliš daleko,
slibuji, že tě uvidím, má milá.
A uslyšíme anděle plakat,
jak nám budou závidět.
Jak nám záviděli.
Jak nám záviděli.
Jak nám záviděli.
Interpreti podle abecedy Písničky podle abecedy