Hůl v slunečních hodinách

Hůl v slunečních hodinách

To dělá Velké Ticho
chvíli před svítáním
že všechno známé kolem znehybní
Mráz co letí míchou
zůstane stát v dlaních

Teď jeřáb vidím v nebi
který slunce zdvihá
Ten obraz brání plícím vydechnout
Vím teď co je Nebýt
i co není v knihách

Já svítáním
svůj úděl cítím
(Jsem) hůl v slunečních
hodinách

Už ostří horizontů
krásné barvy mění
ty žhavé dýky rosou kalené
Slunce narozené
cítí příští zenit

Já v sošném Velkém Tichu
mám teď úděl hůlky
co přes den změří dráhu sluneční
Jsem věčnou nehybností
stvořen pro potulky