Černošské gheto

Jako tenkrát,
zase slyším slanej vítr vát
a na rezavý ploty hrát, tam v ghetu.
Jako tenkrát,
svý černý mámy slyším hlas,
jak pohádku mi šeptá zas, tam v ghetu.

Jestli se tam vratíš, jestli se tam vratíš tak dej,
na svou šťastnou hvězdu ten náš kříž.
Slabot víru zmáhá, ale to se stává těm zlejm.
Nedívej se za sebe a z ruky nehádej.

Tak to bejvá,
že nechutná ti chleba jíst
a umírá se na závist, tam v ghetu.
Zdi čas smejvá,
tak marný je chtít na ně psát,
když není dům co směl by stát, tam v ghetu.

Každý žije ve svým ghetu se svou pravdou sám,
jen hudba zní, když poslední čas na prach se promění,

Jak už tolikrát,
zase slyším slanej vítr vát
a na rezavý ploty hrát, tam v ghetu.
Jako tenkrát,
svý černý mámy slyším hlas,
jak pohádku mi šeptá zas, tam v ghetu.
Tam v ghetu, tam v ghetu.