Až vzlétnou ptáci

Na předměstí stával dům,
malý chlapec si tam hrával
Drak co vzlétal k oblakům, všechna tajná přání znával
Draci totiž vždycky ví to
co je klukům nejvíc líto
Když musí jít večer spát

Jako víno dozrává, jako v mořích vlny hasnou
Vzpomínkami zůstává na tu smutnou zemi krásnou
Na rybářské staré sítě, na draka a malé dítě
Které nemá si s kým hrát

Na provázku slunce měl, oblohou se za ním vznášel
Jako vánek šel kam chtěl smutné lampy lidem zhášel
Pohádkovou dýchal vůní, mluvil řečí horských tůní
Průzračnou jak dětský smích

Bílý koník běžel dál osamělou pustou plání
Na dlani s tím v dětství tál i když padal bez ustání
Den začíná tichou flétnou chvíli předtím nežli vzlétnou
Hejna ptáků ve větvích

Na předměstí stával dům, malý Lucín si tam hrával...