Stanou se z nás herci

Sme normální přirození
doma na koberci
sotva ráno vyjdem z domu
stanou se z nás herci

hned na schodech pozdravíme
sladce domovnici
a v duchu jí uškrcenou
nesem k popelnici

Když nastoupím do tramvaje
vidím ředitele
usmívám se a švitořím
vypadáte skvěle

naparuje se hned jak páv
zabrala má óda
vypadá jak 100 kilovej
brácha Quasimoda

z toho vidno tato píseň
si taky jenom hraje
kdo kdy viděl ředitele
vlézt někdy do tramvaje

když teď všichni k filmu pudem
zatřesem i Holiwoodem
až nás Redford uzří v akci
bude chválit naší praxi

nadáváme u milenek
na svý ženy vlastní
ale doma říkáme si
jak sme spolu šťastni

Když mě chytí příslušníci
sem studna plná medu
však nepřeju vám syšet studnu
když už zase jedu

v kanceláři nás zajímaj
noviny a kafe
určitě ne náš vedoucí
s tím co pořád blafe

nahlas mu však říkáme
jó spolehni se Vašku
a pro sebe to vížejo
to určitě ty šašku

u nás každá Kučerová
hraje jako Taylorová
rozdíl mezi oběma
Liz není tak sedřená

a tak hrajem mezi sebou
co o tobě řeknu kolem
to neřeknu tobě

když už můžem co na srdci
mít i na jazyku
ještě pořád občas hrajem
zkrátka síla zvyku

z toho plyne naučení
pro naše i příští
už nebudem hrát v životě
jenom hrát na jevišti

jako herci máme totiž
jednu velkou šanci
můžeme bejt poradcové
nebo velvyslanci