Blue Moon

Skryla se i moje hvězda do mých očí sklíčených,
plná zmatku, nemůžu nic dělat ...
Dokonce i když se držíme za ruce, budu se cítit trapně ...
Chci, abychom se usmívaly,jako to děláme v mém snu.

Na druhé straně zaznívá noční melodie
a v mé horké hrudi je vzpoura ...

Budeme-li moci natáhnout ruce k šeptání Modrého Měsíce,
Zdá se, že budeme schopni na něj dosáhnout.
Nespuštěj se do mě
se svím obvyklím něžným úsměvem ...

Každý druhý je třpytivé zrnko písku,
Nenechám ani jediné zrnko rozbít, nebudu na to zapomínat.
Měsíc se zdá nespokojený a slabý, jako by měl zmizet,
I dráp ze své bezbrannosti stáhl zpět.

Zanechal jen hlubokou jizvu,
I objetí zanechalo důkazy.

Prchavý Modrý Měsíc, proč sem
přišel milovat?
Bude i nadále pauza ve stejné scéně.
Je to příběh příliš smutný ..

Modrý Měsíci, když se podívám nahoru a myslím si,
můj čas se zastaví ...

Bědovat Modrý Měsíc, zdá se,
budeš jen nasáván do hluboké nekonečné tmy ...
když to nebude pravda, přijde ...
budu tě milovat,
i když jednoho dne se nebe rozbije,
Budu myslet na tebe ... navždy.